Co může za křupání a praskání kloubů

Křupání a praskání kloubů se vyskytuje u některých jednotlivců bez přičinění, jiní si zase křupou hlavně prsty na rukách sami, přičemž je možné považovat to za zlozvyk. Tento nepříjemný zvuk umí hlavně lidem nacházejícím se v blízkosti takových osob lézt pořádně na nervy. Co může za křupání a praskání kloubů?

Kde vlastně ten praskot vzniká

Kloub je pohyblivé spojení dvou nebo vícero kostí, které se uvnitř vazivového pouzdra dotýkají plochami pokrytými chrupavkou. Tloušťka chrupavky se pohybuje od 0,5 do 6 mm, čím je kloub více zatěžovaný, tím je tlustší. Kloubní pouzdro obklopuje styčné plochy kostí, které tvoří kloub. Má dostatečnou vůli, aby neomezovalo fyziologický pohyb v kloubu. Jeho důležitou součástí je synoviální vrstva, která vystýlá celý vnitřek kloubu. Je bohatě cévně i nervově zásobená a má výbornou regenerační schopnost. Je důležitá v tom, že produkuje vazkou tekutinu, která snižuje tření a vyživuje chrupavku.

Jak už bylo zmíněno, v kloubu jsou hladké plochy chrupavky oddělené od sebe tenkou vrstvou tzv. synoviální tekutiny. Pokud roztahujeme kloub, v kloubním pouzdru je generovaný podtlak. Podtlak nasává oxid uhličitý a kyslík z membrány kolem kloubní dutiny do tekutiny v dutině. Tyto plyny se tam spojí do velkých bublin, které praskají. Přitom vzniká hlasitý zvuk (praskání). Po krátké době se plyn opět uvolní a proces se může opakovat. Praskání kloubů, které slyšíme, je tedy, jednoduše řečeno, doprovodným jevem vzniku a praskání plynových bublin.

Jak vypadá prst před prasknutím (vlevo) a po prasknutí (vpravo); zdroj:

Jak vypadá prst před prasknutím (vlevo) a po prasknutí (vpravo); zdroj: ualberta.ca

Podle výzkumu, který se konal pod vedením profesora radiologie z Kalifornské univerzity, zvuk prasknutí vzniká vytvořením bubliny (tedy ne přímo jejím prasknutím), což se zjistilo díky viditelnému záblesku na ultrazvuku, který se objevuje při praskání v kloubech. Interval mezi zvukem prasknutí, který slyšíme, a zábleskem, který je vidět na ultrazvuku, je 10 milisekund. Také výzkum, který se konal pod vedením Grega Kawchuka, profesora z Albertské univerzity v Edmontonu, potvrdil, že praskání vniká tehdy, když se formuje plynová bublina.

Testování praskání kloubů na prstech na Albertské univerzitě (zdroj:

Testování praskání kloubů na prstech na Albertské univerzitě (zdroj: ualberta.ca)

Důsledky praskání

Názory na praskání kloubů a jejich důsledky jsou různé. Jedna skupina tvrdí, že je neškodné, jiní jsou přesvědčeni, že vede k artritidě nebo osteoartróze a způsobuje třes rukou, další jsou zastánci názoru, že přináší uvolnění.

Zajímavý výzkum podstoupil například doktor Donald Unger, a to přímo na sobě. Pokus trval 60 let, kdy si Unger praskal prsty na levé ruce. Pravou ruku oproti tomu nechal být. Po šesti desetiletích trvání experimentu zjistil, že při porovnání obou rukou nenašel žádný rozdíl a v roce 2011 za tento svůj poznatek získal „žertovnou” Nobelovu cenu za medicínu.

V další studii s asi 300 účastníky vědci dospěli k závěru, že lidé, kteří si křupou prsty, mají jen častěji nateklé ruce a jejich stisk není tak silný. Ve vývoji artrózy ale nebyly zjištěny žádné rozdíly. Souvislost křupání prstů s artritidou je tedy prý jen mýtus.

Stejně tak výsledky Německé ortopedické společnosti a ortopedické chirurgie (orig. Deutsche Gesellschaft für Orthopädie und Orthopädische Chirurgie) ukazují, že by praskání nemělo mít žádné negativní následky. U některých lidí jsou klouby geneticky jednoduše volnější než u jiných a poté i „lépe” praskají.

Dlouhodobé praskání ovšem může způsobit, že se dočasně uvolňují i okolní svaly, proto se doporučuje hlavně pravidelné cvičení, jelikož pohyb podporuje zdraví kloubů. I při pohybu je ale potřeba mít na paměti starou zásadu: používání udržuje, námaha podporuje, přílišná námaha škodí. Kromě toho se doporučuje vyživovat klouby správnou stravou nebo doplňky výživy, aby měly všechny potřebné látky na správné fungování a netrpěly tedy nedostatkem vedoucím k bolestem, poškozením, onemocněním kloubů.

Ať už se přikloníte k názoru, že praskání kloubů je neškodné, nebo k názoru, že vede k poškozování kloubů, mějte na paměti, že hlavně praskání kloubů jako zlozvyk do společnosti nepatří. Na mnohé působí rušivě asi jako skřípání nehty přejíždějícími po školní tabuli. Raději se mu tedy vyhýbejme. Tím jistě nic nepokazíme.

Použité zdroje: theguardian.com, ualberta.ca, www2.rsna.org, webmagazin.teraz.sk, vitarian.sk 


Líbil se Vám tento článek? Podělte se o něj!

Print Friendly, PDF & Email

Mohlo by Vás také zajímat