Co může zapříčinit bolesti loktu?

Loket je pozoruhodný kloub, který umožňuje pohyb předloktí a ruky a tedy vykonávání mnohých činností. Ovšem při postižení loketního kloubu z jakékoli příčiny se mohou stát i běžné úkony těžkými, dokonce i nemožnými. Postižení způsobuje bolesti loktu a nepříjemný pocit v lokti, případně může vést k neschopnosti vykonávat jakýkoliv pohyb v kloubu. Co nejčastěji způsobuje bolesti loktu?

Jak loketní kloub funguje?

Loketní kloub (articulatio cubiti) je složený kloub, protože se v něm setkávají tři kosti – ramenní kost (humerus), loketní kost (ulna) a kost vřetenní (radius). Mezi jednotlivými kostmi jsou spojení, která zabezpečují plný rozsah pohybů v lokti. Ohnutí a narovnání končetiny v lokti umožňuje spojení kosti ramenní a loketní a souběžné jsou pohyby i mezi ramenní a vřetenní kostí. Spojení mezi ramenní a vřetenní kostí a spojení mezi vřetenní a loketní kostí napomáhá v rotaci zápěstí a je základem supinace a pronace (tj. umožňuje otáčení ruky dlaní směrem nahoru a dolů).

Každý konec kosti je pokrytý chrupavkou, která pomáhá lehkému pohybu spojených ploch kostí. Jako při každém jiném kloubu se i tady nacházejí vazy a úpony svalů, které zpevňují samotný kloub a podílejí se na jeho hybnosti.

Na konci ramenní kosti jsou dvě kostní části, které je možné vyhmatat po stranách loktu. Na vnější straně je laterální epikondylus (vnější kostní výběžek), kde mají začátky svaly natahovačů zápěstí a prstů, a na vnitřní straně je mediální epikondylus (vnitřní kostní výběžek), na kterém začínají převážně svaly ohýbačů zápěstí a prstů.

Obr.: Ramenní kost (humerus), loketní kost (ulna) a kost vřetenní (radius)

Obr.: Ramenní kost (humerus), loketní kost (ulna) a kost vřetenní (radius)

Existuje mnoho příčin bolesti loktu. Podle vzniku je můžeme rozdělit na:

  • úrazové bolesti,
  • bolesti z chronického přetěžování kloubu
  • a bolesti z nemocí postihujících loketní kloub.

Úrazové bolesti

Úrazová poranění loktu nejsou ojedinělé. Pády na loket nebo tvrdý úder do oblasti loktu nás mohou potkat nejen při sportu, ale i v běžném životě. Bolest loktu může vyvolat nadměrná zátěž na loket  například při zvedání těžkých předmětů nebo při sportu (při hodu míčem, odpalu míčku raketou, nárazu při kontaktních sportech). Dochází k nadměrnému natáhnutí až přetrhnutí svalových vláken, případně svalů, svalových úponů nebo vazů. Léčba je v tomto případě jednoduchá, a to nezatěžovat končetinu, chladit, případně aplikace masti s NSA účinky (NSA = nesteroidní antiflogistika – látky s analgetickými, antipyretickými a protizánětlivými účinky, tj. snižují bolest, horečku a zánět), a po pominutí bolesti strečink a postupné zatěžování.

K vážnějším úrazům patří vykloubení a zlomenina loktu. Vykloubení (luxace) v lokti vzniká většinou pádem na loket, typicky u starších lidí a luxuje se většinou dozadu, méně často dopředu při zlomenině části horního konce loketní kosti, tzv. olecranonu. Loket má změněný tvar, je přítomný otok a hematom. U dětí je typická zase subluxace hlavičky kosti vřetenní. V tomto věku je hlavička radia stále tvořená chrupavkou, a tím při zatáhnutí předloktí hlavička snáze vypadne z vazu, který ji cirkulárně obklopuje. Typicky se to stává, když dítě kráčí držíc se za ruku dospělého a spadne. Dítě má bolesti v lokti a nemůže ním pohnout.

Zlomenina jedné z kostí loketního kloubu vzniká obvykle při pádu na končetinu nebo přímým úderem na kost. Například u dětí je typická zlomenina dolní části ramenní kosti (suprakondylická zlomenina humeru). Nejčastěji vzniká pádem z výšky, např. ze stromu, proto bývají časté začátkem léta. Dítě si po pádu stěžuje na bolest, omezení pohyblivosti a obvykle si předloktí drží nepoškozenou končetinou. Loket bývá obvykle oteklý a je přítomný hematom. Terapie spočívá v repozici a následné fixaci sádrou na 3 až 5 týdnů.

Bolesti z chronického přetěžování kloubu

Bolesti z chronického přetěžování kloubu vznikají při dlouhodobém opakování určitého pohybu při sportu, v práci nebo v běžném životě. Patří sem bursitidy (burza je tíhový, šlachový váček nacházející se v okolí kloubu a úponu šlach a podílí se na přenosu zátěže) a entezopatie (poškození místa, kde přechází šlacha, vaz v kost).

Na vzniku bursitid se podílejí mechanické faktory (přímý tlak na burzu, přetížení apod.), které vedou k její iritaci (dráždění), burza se plní tekutinou a dráždí k bolesti. Mluvíme o tzv. aseptické bursitidě. Příčinou bursitidy může být i infekce, typická u pacientů se sníženou imunitou. Bursitidy se projevují bolestmi, bolestivým pohybem a poruchou funkce kloubu. Může být přítomné začervenání kůže. Infekční bursitidy jsou doprovázené teplotami. Akutní aseptická bursitida se léčí pomocí punkce a lokální aplikací kortikoidů, následně je doporučená fyzioterapie. Infekční bursitida se řeší punkcí tekutiny z burzy a nasazením antibiotické léčby.

Entezopatie v oblasti loktu jsou dvě, a to entezopatie laterálního epikondylu humeru a entezopatie mediálního epikondylu humeru. Entezopatie laterálního epikondylu (tenisový loket) je velmi časté postižení, které vzniká dlouhodobým nebo jednorázovým přetížením společného úponu natahovačů (extenzorů) zápěstí a prstů. Entezopatie se projevuje bolestí v oblasti laterálního epikondylu, typicky při napínání svalů dané skupiny. Většinu případů je možné zvládnout konzervativní léčbou, která zahrnuje vyloučení zátěže postihnuté svalové skupiny, imobilizaci (znehybnění) loktu, lokální aplikování kortikoidů, nesteroidních antiflogistik a fyzioterapii. Operační léčba je indikovaná po selhání konzervativní léčby a přetrvávání problémů.

Entezopatie mediálního epikondylu (oštěpařský, golfový loket) je méně časté postižení odstupu úponů ohýbačů (flexorů) zápěstí od mediálního epikondylu. Klinický obraz a léčba je podobná jako u tenisového loktu.

Nemoci, které způsobují bolesti loktu

Existuje několik nemocí, které postihují loketní kloub. Ty mohou způsobovat bolest, ale obvykle to není jeden z hlavních symptomů. Patří sem například:

  • Revmatoidní artritida – nejčastější artritida postihující loket. Imunitní systém napadá zdravé buňky a tkáně v těle a způsobuje zánět a otok kloubu.
  • Osteoartritida – kloubní chrupavka křehne a uvolňuje se do kloubu. Takto uvolněné části chrupavky plavají v kloubní tekutině a mohou vést k zánětu a bolesti loktu.
  • Osteochonritida dissecans – zřídkavé onemocnění, postihuje hlavně děti a mladistvé, přičemž dochází k tomu, že část kosti blízko kloubu „odumře”. Tato část kosti s chrupavkou se odlomí, což způsobuje bolest při pohybu. Častěji však toto onemocnění postihuje kolena.

Prevence vzniku bolesti loktu

Způsoby, kterými je možné snížit riziko vzniku bolesti loktu, jsou:

  • vždy důkladné zahřátí a rozcvičení před každou sportovní aktivitou,
  • ujištění se, že technika, provedení a náčiní na vykonání daného sportu jsou správné,
  • posilňování svalových skupin na ruce a předloktí,
  • vyhýbání se cvikům, které kladou enormní tlak na svaly předloktí,
  • měnit aktivity, při kterých jsou prsty, zápěstí nebo předloktí zatěžované opakovaně jednostranně,
  • vyhýbat se stereotypním otáčivým pohybům zápěstí (například šroubování apod.),
  • dbát na dostatečnou regeneraci a oddych loktu a ruky při sportu nebo po těžké fyzické aktivitě.

Použité zdroje informací: webmd.com; Gallo, J. a kolektív: Ortopedie pro studenty lékařských a zdravotnických fakult, 2011


Líbil se Vám tento článek? Podělte se o něj!

Print Friendly, PDF & Email

Mohlo by Vás také zajímat