Každý z nás se za svůj život určitě alespoň jedenkrát trápil s oteklým a bolestivým kotníkem. Stačí zlé došlápnutí na nohu nebo dlouhé stání a otok je na světě. Jenže za oteklým kotníkem mohou být i další zdravotní problémy. Jaké příčiny se mohou skrývat za oteklým nebo bolestivým kotníkem? Kdy nestačí na vyvrtnutý kotník domácí léčba?
Všeobecně otok, resp. edém, je nahromadění tekutiny v mezibuněčném prostoru, hlavně v podkoží nebo v tělesných dutinách. Může být generalizovaný (u nemocí srdce nebo ledvin) nebo místní (při zánětu nebo při trombóze žíly). Důvodem vzniku je nejčastěji zvýšení tlaku v krevních nebo lymfatických cévách, způsobené jejich obstrukcí a poruchou odtoku krve nebo lymfy, nebo možnou příčinou může být zvýšená propustnost cév (např. při zánětu).
Možné příčiny otoku nebo bolesti kotníku
Oteklé kotníky a nohy nemusejí být a často ani nebývají důvodem k obavě, hlavně pokud se vyskytnou po dlouhém stání nebo chození. Stačí si sednout, nohy vyložit a po obnovení cirkulace by se měl otok ztratit a kotník vrátit do normálu. Také velmi těsné a úzké kalhoty nebo jiné přilnavé oblečení mohou zhoršit cirkulaci příliš velkým tlakem na svaly nebo ostatní měkké tkáně, a tím znemožnit normální odtok krve. Jenomže otok kotníků a nohou, doprovázený obvykle dalšími symptomy, může být signálem méně či více závažného zdravotního problému.
Může se například vyskytovat v těhotenství jako normální jev, ale také bývá projevem závažné komplikace, hlavně pokud je o rychle vzniklý nebo nepřiměřeně velký edém, který s dalšími příznaky s velkou pravděpodobností mluví o preeklampsii.
Další příčinou edému často se vyskytující v populaci je problém se žílami na dolních končetinách, tzv. chronická žilní nedostatečnost. Jde o poruchu nebo úplné poškození chlopní, které v žilách zabezpečují jednosměrný tok krve, v tomto případě směrem nahoru. To zapříčiní hromadění krve, zvýšení tlaku v cévách a postupný přesun tekutiny do okolních měkkých tkání. Chronická žilní nedostatečnost může vést ke kožním změnám, vzniku vředu a infekci.
Závažný problém je krevní sraženina v hlubokém žilním systému, hluboká žilní trombóza. Sraženina brání toku krve z nohou nahoru a způsobuje otok nohy a kotníku jen na jedné straně. Dále je pro ni typická bolest v lýtku, slabá teplota a někdy změna barvy kůže na poškozené končetině. Velkým rizikem je možnost jejího uvolnění a přes srdce „vycestování” do plic, v nejhorším případě do plicnice, kde při jejím úplném uzavření hrozí smrt. Dalšími závažnými onemocněními, které se projevují edémem kotníků a nohou, jsou nemoci srdce, jater a ledvin. Typické je, že postihují obě končetiny a jsou doprovázené dalšími příznaky.
Otok kotníků a nohou mohou být také vedlejšími účinky užívání různých léků. Můžeme sem zařadit například hormony (estrogeny, testosterony), léky na snížení krevního tlaku (blokátory kalciových kanálů, verapamil), kortikosteroidy, antidepresiva, nesteroidní antiflogistika atd. Asi nejčastější příčinou edému kotníku je jeho poranění, zapříčiněné obvykle vyvrtnutím při zlém došlapu.
Co znamená vyvrtnutí a kdy je potřeba vyhledat zdravotní pomoc?
Název vyvrtnutí, nebo distorze, označuje mechanismus poranění, ale vůbec neříká o lokalizaci a stupni poškození vazů, které je potřeba specifikovat. Při distorzi dochází k příliš velkému roztažení vazů silou působící na kloub. Vazy jsou silné, pružné struktury, které zpevňují kotník. Drží kosti kloubu pohromadě, ale zároveň jim umožňují pohyb v určitých mezích. Při překročení těchto mezí může dojít k úrazu. Nejčastěji poškozené bývají vnější vazy kotníku a nejpočetnější skupinou s tímto poškozením jsou hráči sportů, při kterých se často vyskakuje nebo hrozí přišlápnutí chodidla, jako jsou například basketbal, fotbal nebo volejbal.
Hlavním projevem poranění je bolest v oblasti kloubu. Pokud působila na kotník enormní síla a poškození vazů je velké, může dotyčný při poranění cítit nebo i slyšet prasknutí v kotníku. Dále se vyvrtnutí často projevuje omezením pohybu, nemožností se postavit na poškozenou končetinu, otokem. Při přetrhnutí vazů bývá většinou přítomný krevní výron. V těžších případech poškození, kdy dojde k porušení cévního zásobení nebo nervů, je příznakem pocit chladu nebo necitlivosti nohy.
Většina distorzí je relativně malá a málo závažná. Dají se do pořádku „domácí léčbou”, a to odlehčováním končetiny, bandáží elastickým obvazem na podporu stability, chlazením a případně i užíváním léků proti bolesti.
Jenže samotné vyvrtnutí může způsobit i vážnější poškození struktur, kdy je potřeba vyhledat lékařskou pomoc, a to hlavně pokud:
- je bolest nepříjemná a příliš silná,
- není možné s postiženým kloubem hýbat,
- není možné se na končetinu postavit nebo při pokusu o to kotník povolí a je cítit nestabilitu,
- má noha nepřirozený tvar a polohu,
- je pocit znecitlivění, chladu nebo změna zbarvení,
- se problémy při „domácím léčení” nezlepšují.
V těchto případech je nevyhnutelné vyšetření lékařem, protože je pravděpodobné, že nejde jen o lehké natažení vazů, ale o jejich natržení nebo úplné roztržení, nebo o jiné závažnější poranění, jako je například zlomenina. Pokud máme podezření na úplné přerušení vazu nebo zlomeninu, můžeme se o tom přesvědčit pomocí RTG. Každá distorze, kde došlo k velkému přetížení nebo k natržení vazu, vyžaduje imobilizaci sádrovou dlahou na 10 až 14 dní, případně i déle. Přetržené vazy a jiná vážnější poškození vyžadují delší imobilizaci, některé i operační řešení.
Kotníkový kloub patří k nejčastěji poraněným kloubům. Vyvrtnutí bychom měli předcházet nošením vhodné obuvi, pořádnou rozcvičkou před sportem, strečingem po cvičení, pravidelným natahováním a cvičením, které zvyšuje flexibilitu, posiluje vazy a celkovou stabilitu kotníku. Kromě toho je potřeba udržovat si optimální tělesnou hmotnost, aby klouby nohou nebyly nadmíru zatěžovány, a dbát na dostatečnou výživu, která udržuje klouby v dobré kondici.