Jednu věc má téměř celé lidstvo společnou, a tou je nenávist k pondělkům. Pondělí je opravdu nejneoblíbenějším dnem v týdnu, a to nejen z těch dobře známých důvodů. První den pracovního týdne je totiž statisticky čas, kdy se v práci stane největší množství úrazů. Ty, jak jistě víme, stojí za množstvím zdravotních komplikací a často mají trvalé následky.
Vážné mozkové poruchy, ztráta chuti nebo sluchu, poškození součástí trávicího traktu, ledvin, omezení pohyblivosti krční páteře nebo kloubů, následky po špatně zhojených zlomeninách, chronické záněty – to je jen malá část z toho, čehož příčinou může být úraz.
Všeobecně platí, že ve většině případů je pracovní úraz náhodou, tedy něčím, co se mohlo stát komukoliv na světě. Firma je sice odpovědná za bezpečnost svých zaměstnanců, ale řekněme si upřímně, i zaměstnanec musí být zodpovědný za své konání. Abyste se mohli vyhnout úrazům a újmám na zdraví, přinášíme vám přehled situací, které vedou nejčastěji k úrazům a poškození zdraví, vytvořený těmi největšími pojišťovnami na světě:
Násilí na pracovišti
Ačkoliv to může znít absurdně, různé potyčky na pracovišti nejsou žádným ojedinělým jevem. Tak velké množství vážných úrazů vznikne z obyčejné hádky nebo jen z nedorozumění, že nemůže být překvapením, když velké společnosti investují do specializovaných tréninků a teambuildingů, které bojují právě s tímto problémem. Pomáhá se tak předcházet různým tržným zraněním a zlomeninám, které vyřadí zaměstnance z práce na několik dnů i týdnů.
Často opakovaný pohyb
I když možná nejsou tak viditelné jako zranění z předcházejícího případu, z dlouhodobého hlediska mohou být mnohem bolestivější. Jedním dechem je třeba dodat, že v tomto případě nerozhoduje ani tak náročnost samotné vykonávané práce, ale spíše její monotónnost. Je tedy v podstatě jedno, jestli pracujete jako kadeřnice, sedíte celý den za počítačem nebo stojíte u výrobní linky, riziko tohoto typu zranění je identické. V případě bitek na pracovišti je možná nejlepší prevencí úsměv, zde vám ale úsměv asi nepomůže.
Pokud se chcete vyhnout takovým problémům, jako jsou například syndrom karpálního tunelu nebo známý „tenisový loket”, je nutné neustále myslet na prevenci. Účinnou kombinaci tvoří strečink, resp. pravidelné cvičení na rovnoměrné rozhýbání celého těla, a výživové doplňky, které doplní do těla kolagen i další látky potřebné pro výživu pohybového aparátu.
Nehody pracovních vozidel a nástrojů
Velké množství úrazů se stane právě během používání pracovních vozidel, jakými jsou vysokozdvižné vozíky, nebo během práce s nejrůznějšími pracovními nástroji. V tomto případě platí, že jedinou prevencí je opatrnost a plná soustředěnost na vykonávání práce.
Úrazy způsobené pádem
Ať už spadnete z výšky vy, nebo něco z výšky spadne na vás, výsledek bývá stejný. Tupá bolest, která ochromí celou končetinu, hlavu, respektive celé tělo nebo tu část, která byla pádem zasažená. Tyto úrazy jsou typické pro všechna pracoviště, která mají otevřená poschodí, žebříky nebo vysoké police. Jediným způsobem, jak jim předcházet, je nosit ochranné oblečení a nezanedbávat pracovní předpisy a postupy.
Uklouznutí a zakopnutí
Jsou největší skupinou úrazů, které se stávají na pracovišti. Mnohokrát velmi nevinně vypadající zranění, která možná v daném momentě ani neberete jako úraz, se později mohou doslova „vybarvit” úplně jinak. Obvykle jde o povrchová zranění nebo natažení svalů, nezřídka ovšem tyto úrazy končí zraněním páteře nebo kloubního ústrojí. Statistika říká, že nejčastěji bývá postižený kolenní kloub, kyčelní kloub nebo loket.
Zajímavostí je, že přesně ta stejná místa na těle bývají postižená úrazem i při sportu, který se všeobecně doporučuje na prevenci vůči různým onemocněním. To jen dokazuje, že jakýkoliv pohyb v práci i při sportu má své negativní důsledky, pokud ho nevykonáváte soustředěně a tak, jak se má.
Co doporučit na závěr?
Pokud bychom na závěr měli shrnout „bezpečnostní” opatření, kterými snižujeme riziko pracovních úrazů, šlo by především o následující:
- plná soustředěnost při vykonávání práce,
- nošení vhodného pracovního oděvu a obuvi,
- ergonomické zařízení pracoviště,
- správné držení těla při sezení i stání,
- pravidelná sportovní, ne jednostranná aktivita,
- odbourávání stresu, který stojí za konflikty a vede také k újmě na fyzickém a duševním zdraví,
- zdravá životospráva – plnohodnotná výživa a oddych, které organismu dodávají potřebnou energii a předpoklady na dobré a zodpovědné vykonávání práce,
- podpora pohybového aparátu užíváním doplňků výživy, které pomáhají udržovat kosti a klouby v dobré kondici.
Je jasné, že mnohým úrazům na pracovišti (i mimo něj) umíme předcházet dodržováním různých opatření. To ale nefunguje na 100 % a z času na čas se zranění nedokážeme vyhnout. V takové chvíli bychom neměli váhat vyhledat odbornou pomoc, nenamýšlet si, že vše vyřešíme pomocí babiččiných receptů a včas poskytnout našemu vlastnímu tělu pomoc, kterou potřebuje.
