Běhání, ať už kondiční nebo rekreační má výrazné pozitivní účinky na pohybové, srdečně-cévní i trávicí ústrojenství, přičemž patří mezi jeden z finančně nejméně náročných sportů. Alfou a omegou je při něm pouze pevná vůle. Pro ty, kteří to s během myslí opravdu vážně (podotýkáme, že jejich počet neustále narůstá), se do popředí dostávají ultramaratony, což jsou běžecké akce delší než tradičních „maratonských“ 42,195 km.
Jaké jsou základní typy ultramaratonu?
Známe dva základní typy těchto běžeckých akcí. Buď jsou určeny předem danou vzdáleností – vítězem se stává ten, kdo první zaběhne celou délku tratě až do cíle, nebo jsou ohraničené časem – v tom případě vyhrává běžec, který za stanovený čas překoná největší vzdálenost. Nejběžnějšími vzdálenostmi ultramaratonu jsou 80 a 160 km. Kromě toho se však organizují i tzv. dvojmaratony, 24-hodinové závody, či dokonce vícedenní závody, kde vás čeká 1 600, případně i více, kilometrů. Délka (tratě či trvání akce) však není jediným rozhodujícím činitelem.
Ultramaraton se, mimo jiné, liší i strukturou a místem konání, jejich paleta je proto opravdu široká: od silničních běhů po kontrolních stanovištích či přespolních orientačních bězích přes indoor maratony až po terénní závody. Přestože se ultramaraton obvykle běží po zpevněných cestách, není to pravidlem. Právě nezpevněný povrch s nepředvídatelnými podmínkami a překonáváním velkých výškových rozdílů pro mnohé účastníky představuje velkou výzvu. Takový typ ultramaratonu se nazývá Ultra trail a nejčastěji vede jeho trasa přes horské či lesní stezky, kolem nichž jsou zabezpečeny stany první pomoci a také přístřešky určené běžcem na krátkou pauzu a doplnění energie.
Sám nebo ve skupině?
Většina oblíbenců běhu bude určitě zarytě tvrdit, že běh si užijí více, pokud běží sami. Poznávání sama sebe, psychický relax, překonávání svých vlastních limitů – to je to, co je na běhu nejkrásnější. Velkým rozdílem mezi klasickým maratonem a ultramaratonem je právě skutečnost, že jste najednou docela „sám“. Nečekejte slávu a uznání, skandujících fanoušků či fotografy na každém metru. Všechny tyto faktory se každým kilometrem lesních cestiček ztratí daleko za vámi a jediné, co vám zůstane, je vaše vlastní motivace a vytrvalost. Většina nejlepších ultra běžců však tvrdí, že nejlepší je běhat s někým známým. Pokud nikoho nemáte, ideální je k někomu se přičlenit, obzvláště v noci. Běh ve skupině vás totiž v kritických situacích udrží při smyslech a také sníží riziko toho, že se v spletitém horském terénu ztratíte. Ať už se rozhodnete běhat sám nebo ve skupině, jedno je jisté, dokončit ultra je velká osobní výhra, která může zcela změnit váš život.
Stále váháte?
Pokud se nemůžete rozhodnout, zda byste měli vyzkoušet ultramaraton na vlastní kůži, je zde několik tipů, které vás možná přesvědčí. Ultramaratony jsou pro běžce jednodušší a lepší než maraton. Možná se na první pohled zdá nesmyslné, jak může být běh ještě delší než 42 kilometrů jednodušší, ale opak je pravdou. Delší běh po měkčím terénu je pro vaše tělo menší námahou než jeden maraton po hladkém, tvrdém asfaltu. Rozmanitý terén lépe procvičí celé tělo, nemluvě o tom, že běžet v přírodě je lepší než vdechovat při maratonu městský smog.
Můžete běžet opravdu pomalu. Většina účastníků ultramaratonu střídá běh s pomalou chůzí. Chůzí si šetříte svaly nohou a samozřejmě po několika hodinách se neustálý běh může stát únavným a nudným. Organizátoři běžce vyzývají, aby rychlost běhu přizpůsobili svým schopnostem. Výhodou je, že při běhu v lese nepotkáte dav diváků, kteří by vás odradili a znepříjemnili vám běh kvůli vaší rychlosti.
Trasy většiny ultramaratonů jsou posety stánky s občerstvením. Stává se tradicí, že účastníkem běhu nabízejí nejen vodu a nápoje na osvěžení, ale i dostatek jídla. Organizátoři se předbíhají, v nabídce jídel nechybí koláče, polévky, těstoviny, pizza či dokonce pivo.
Mnohé akce povolují účastníkům používat trekové hole, které vám pomohou upravit postoj a odlehčí svaly. Při přípravě na ultramaraton nepotřebujete trénovat více než na běžný maraton. Za úspěchem stojí ve velkém vaše mysl. Mnohem důležitější než vaše svaly je síla vašeho odhodlání.
