Kolenní kloub netrápí jen na stará kolena

Kolenní kloub

Zda jste překonali nějaký úraz, anebo ne, kolena vás můžou pěkně potrápit. Patří k nejzatěžovanějším a nejkomplikovanějším kloubům těla, a tak není divu, že se s nimi váže mnoho problémů a onemocnění – jednoduchých i složitých, snadno i hůře léčitelných.

Co to ten kolenní kloub vlastně je

Kolenní kloub je nejsložitějším kloubem lidského těla. Je tvořen kloubními plochami kosti stehenní (femur), kosti holenní (tibie) a čéšky (pately). Kloubní plochy jsou kryté hyalinní chrupavkou. Drobné nerovnosti kloubních ploch vyrovnávají vnitřní a zevní menisky, které mají současně i stabilizační funkci.

Vnitřní meniskus je fixován na třech místech. Jeho fixace je pevnější než u zevního menisku, a proto se častěji poraní při úrazu kolene. Důležitou funkci pro stabilitu a pohyb mají stabilizátory kolene. Rozdělujeme je na statické a dynamické. Statickou stabilizaci zajišťují oba zkřížené vazy – zjednodušeně v předním a zadním směru pohybu kolene, boční stabilitu zajišťuje vnitřní a zevní postranní vaz. Dynamickou stabilizační funkci zajišťují kolem kloubní svaly a jejich úpony. Komplikovaný je pohyb v kolenním kloubu, kde nedochází jen k ohnutí (flexi) a natažení (extenzi), ale pohyb je současně i lehce do stran, dále pohyb kosti holenní v zadopředním směru oproti kosti stehenní a rotace. Navíc je zde ještě pohyb mezi kostí stehenní a čéškou, kde čéška za normálních okolností při ohnutí nasedá do žlábku v kosti stehenní.

Nohy do O či do X

Poslední poznámkou k anatomii je osa kolene. Rozeznávají se dvě hlavní úchylky od osy, kdy směru do O říkáme varozita a do X valgozita. Nejkrásnějším a také nejčastějším příkladem s koleny do O jsou fotbalisté. Za nejlepší pro funkci kolene je považováno 5 – 7° valgozity, které zase nejlépe vidíme u krásných dlouhých nohou modelek na promenádě.

Nohy do O a do X

Obr. Nohy do O a do X

Neúrazové postižení kolene

Základní postižení kolenního kloubu můžeme rozdělit na úrazové a neúrazové. V další části se budeme věnovat pouze neúrazovému postižení. Mezi hlavní příznaky a subjektivní potíže patří bolest a otok kolene. Kloub z vnitřní strany vystýlá synoviální výstelka, která tvoří za normálních okolností drobné množství vazké tekutiny (synovii), která slouží k výživě a mazání kloubu.

Při otoku kolene je nutné rozlišit dvě základní věci – jestli je otok a výpotek uvnitř kolene, nebo mimo kolenní kloub. Nadměrná tvorba mazu v koleni, lidově voda, je dána zánětem, zduřením výstelky, jejím překrvením, a tím výraznější produkcí mazu. Při pohledu na koleno je nejvíce zduřelá část těsně nad kolenem z přední strany. Výpotek a zduření výstelky je v celém koleni, proto je tlak a bolest i v podkolenní. Nejčastější příčinou je přetížení při poškození chrupavky, dále jako součást různých systémových onemocnění – revmatoidní artritida, dna, lupénka atd. Nutno vyloučit infekční příčinu otoku, kde je koleno výrazně teplejší, pro bolest je zde nemožnost pohybu a celkové příznaky infekce – teploty, schvácenost. Zde je zapotřebí co nejdříve navštívit lékaře.

Poslední dobou se stále častěji setkáváme s výpotky a otoky kolen po prodělané lymské chorobě – borelióze. Výpotek je možné poslat na vyšetření a spolu s odběrem krve na konzultaci na infekčním oddělení. Při potvrzení boreliózy je nutné přeléčení antibiotiky.

V okolí kolenního kloubu je popisováno více než 20 burz – tíhových váčků, většinou pod úpony šlach a vazů. Pokud je výpotek delší dobu a při oslabení v oblasti zadního pouzdra, může se v podkolenní plnit Bakerova cysta, která vznikne z několika burz. Pokud je cysta větší, způsobuje tlak a bolest. Při tlaku na cévní svazek je možnost otoku lýtka. Dost často se zjistí při cévním vyšetření. Malé cysty v rozsahu 1 – 2 cm není nutné řešit. Pokud jsou větší a dělají potíže, je v první fázi nejlepší zkusit opakovanou punkci s aplikací kortikosteroidů. Při neúspěchu je na zvážení operační odstranění, s nutností najít spojení s kolenním kloubem a jeho uzavření. Operační řešení může být kombinováno v jedné době s artroskopií kolene.

Jednou z nejčastějších příčin otoku kolene, nezasahující vnitřek kolene, je praepatelární burza. Je na přední straně kolene mezi kůží a přední plochou čéšky a umožňuje dobré klouzání kůže po přední ploše pately. Vlivem dráždění, delším klečením – typické pro dlaždiče, úrazem nebo ťuknutím dojde k výraznějšímu naplnění burzy, bolestivosti. Burza se může i infekčně zanítit, poté dojde k zarudnutí a opět mohou být i celkové příznaky infekce. Zde je pak nutností opět nasazení antibiotik, lokálně obložky s dezinfekcí. Po žádném zlepšení je nutné operační řešení. Většinou stačí v lokální anestezii rozříznutí burzy, důkladný výplach desinfekcí. Pokud nejsou přítomné infekční příznaky, je zde možnost opakované punkce cysty, aplikace kortikosteroidů a po punkci několikadenní komprese burzy.

Bolest v oblasti kloubu

Bolest v oblasti kolenního kloubu rozdělujeme opět na bolest intraartikulární (vycházející přímo z kolene) a extraartikulární (nevycházející přímo z kolene). Intraartikulární bolest je dána poškozením menisků, změknutím či opotřebením chrupavek, vedoucím k artróze kolene a dále k dráždění různých výchlipek synoviální výstelky, tzv. plik. Extraartikulární bolest vychází z úponů šlach, svalů a vazů v rámci jejich chronického přetížení prací a sportem.

Léčba je většinou konzervativní – šetření, zatěžování do bolesti, lokální terapie pomocí zklidňujících gelů s protizánětlivým účinkem, rehabilitace. Při potížích je dobré užití kineziotejpingu, který odlehčí přetížené místo. U dospívajících dětí v období 12 – 17 let se může objevit bolest při natažení kolene a skákání, následuje kulhání a zduření v oblasti na přední straně holenní kosti pod kolenem. Zde je samotná růstová ploténka a při přetížení sportem, hlavně u basketbalistů, skokanů, fotbalistů atd., dojde k aseptické nekróze. Principem léčby v počátečním stavu je naložení infrapatelární pásky na sport, rehabilitace s fyzikální terapií, protizánětlivý gel. Při nezlepšení je nutnost odlehčení o berlích a ortéza v natažení kolene.

Při bolesti v oblasti kolene, která je trvalá, klidová, noční, je v neposlední řadě třeba myslet i na možnost nádorového postižení. Současně je potřeba vyloučit postižení kyčelního kloubu, kde se může bolest přenášet do kolene a léčba se poté špatně zaměří.

Nejčastější onemocnění kolene

K nejčastějším onemocněním kolene, se kterými se setkáváme v ortopedické ambulanci, jsou femoropatelární postižení a artróza kolene.

Femoropatelární postižení je nejčastější neúrazová příčina bolestí kolene u mladých lidí. Pojmenovává se různě – jako chondropatie, chondromalacie čéšky, a postihuje skloubení mezi čéškou a stehenní kostí. Nejtypičtější je u dospívajících dívek, méně u chlapců, ale potíže mohou být v každém věku. Hlavní příčinou je změknutí chrupavky, tím také přetížení kosti pod chrupavkou, v které dochází k otokům a bolesti. Z dalších příčin mohou být osové úchylky kolene, oslabení stehenního svalu a vrozené změny tvaru čéšky. Typické příznaky jsou bolest kolene při chůzi po schodech, hlavně ze schodů, z kopce, při kleku či dřepu, delším cestování, sezení a všech činnostech s pokrčeným kolenem. Obrazně lze říci, že postižený vyleze na Sněžku (většinou stačí menší kopec) a dolů ho již musejí odnést, nebo trpí bolestí kolene.

Léčba při akutních potížích má ztlumit zánět a bolest. Dva až tři dny se podávají protizánětlivé léky celkově i lokálně, Brufen, Ibalgin, tablety a gely, chlazení při otoku. Nedoporučuje se stahovat, to jen zvýší tlak na čéšku. Prevencí a předcházením je správné posílení stehenního svalu v rámci rehabilitace a následně pravidelné cvičení. Při trvalých potížích je možnost použití ortézy s laterální stabilizací čéšky na větší zatížení. V rámci zpevnění chrupavky je vhodné pravidelné užívání kloubní výživy, chondroprotektiva, dvakrát ročně tříměsíční kúra. Další možností je aplikace kyseliny hyaluronové přímo do postiženého kloubu. Pokud je konzervativní terapie neúspěšná, je na místě artroskopie kolene, kde můžeme řešit špatné nasedání čéšky do žlábku. Bohužel neuděláme nic se změklou chrupavkou.

Artróza kolene je proces postihující chrupavku v koleni, která se postupně snižuje, odlupuje, praská, dochází k přetížení kosti pod chrupavkou s otokem kosti, tvorbou výrůstků, cyst, a následně k deformaci kolene. Rozlišujeme primární artrózu, kde je prokázaný genetický vliv, častější výskyt je navíc u ženského pohlaví a u přetížení při nadváze, obezitě. Sekundární vlivy jsou úrazy v anamnéze, osové úchylky, chronické přetížení, záněty atd. Subjektivně se projevuje otokem, napětím v kloubu a podkolenní a bolestivostí kolene. Bolest je typická večer po námaze a v noci, tzv. migréna druhé hlavy, dána překrvením v kostech. Ranní ztuhlost a postupně omezení pohybu. Léčba je při lehčím stupni podobná jako u femoropatelárního postižení – chondroprotektiva, kyselina hyaluronová, rehabilitace.

Při výpotku a bolestech – punkce kolene a aplikace kortikosteroidů ke snížení zánětu. Důležitá je redukce hmotnosti při nadváze, úprava pohybových aktivit. Nejlepší je chůze, možnost používat trekové hole, plavání, kolo. Celodenní užívání ortéz vede k oslabení svalstva a nedoporučuje se. Operační léčba u lehčích forem zahrnuje artroskopii, korekci osových úchylek. Při těžkém postižení je na místě implantace umělého kloubu.

Doporučení na závěr

Nezatěžujte kolena nadváhou. Zkuste nosit celý den pytel cementu a také budete zničení.

Při potížích je základem správný pohyb, pravidelné cvičení, posílení a současně protažení svalstva. Při otoku Priessnitzovy zábaly, chladivé gely, ledování. Pozor vždy přes látku, plenu, ať si nespálíte kůži. Při bolestech lokálně i nárazově protizánětlivé léky.

Při postižení chrupavky jsou na místě chondroprotektiva, kloubní výživa v tabletkové formě nebo injekce kyseliny hyaluronové přímo do kolene.

Autor článku: MUDr. Luděk Ryba

Zdroj titul. obr.: www.pixabay.com


Líbil se Vám tento článek? Podělte se o něj!

Print Friendly

Mohlo by Vás také zajímat