Končí období, kdy jsme ve zvýšené míře chodili do přírody, procházeli se v parcích nebo oddychovali v zahradách. Ačkoliv jde o příjemné trávení volného času, nese to s sebou riziko, že se staneme hostitelem pro klíště, které může být infikované bakterií Borrelia burgdorferi. A bez toho, že bychom si vůbec tohoto malého tvora na našem těle všimli, najednou můžeme začít trpět například únavou, bolestmi kloubů a svalů, typickými příznaky pro lymskou boreliózu.
Co je lymská borelióza?
Řadíme ji mezi tzv. antropozoonózy – tedy infekční onemocnění přenášené ze zvířat na člověka. Onemocnění bylo poprvé popsané roku 1976 v USA v městečku Old Lyme ve státě Connecticut, odsud získalo i svůj přívlastek “lymská”. Právě v tomto městě byl zaznamenaný vysoký výskyt onemocnění kloubů u dětí a při pátrání se zjistilo, že většina z těchto dětí žila v lesních oblastech. Původkyně onemocnění, bakterie Borrelia burgdorferi, byla objevena v roce 1981 doktorem Burgdorferem.
Původce infekce
V současné době je známých více jak 12 podtypů bakterií ze skupiny Borrelia burgdorferi. Jednotlivé typy se liší hlavně místem výskytu, což znamená, že pro Evropu jsou charakteristické jiné druhy než pro Ameriku a Asii. Odlišnost je i v tom, jaký dosah mají na jednotlivé tkáně a orgány v organismu (postižení pohybového aparátu, kůže nebo nervového systému).
Zdroj infekce
Jako zdroj infekce slouží drobní hlodavci, středně velcí a malí savci a vysoká zvěř, z kterých se prostřednictvím přenašeče – klíštěte infekce přenese na člověka. Klíště uvolňováním slin přenáší borelie do těla hostitele během nasávání krve v průběhu 36 až 48 hodin od přisátí. Po rozmnožení v kůži jsou bakterie krví a lymfou transportované do jater, sleziny, případně centrálního nervového systému, kde je možné jejich dlouhodobé přežívání.
Jak se borelióza projevuje?
Lymská borelióza je multisystémové onemocnění a typicky probíhá ve 3 stadiích: počáteční, generalizované a chronické stadium. Klinický obraz je velmi pestrý a závisí na čase, který uplynul od nákazy. Inkubační doba se udává od několika dní až po několik měsíců. Mezi základní příznaky se řadí:
- kožní projevy (65 %),
- neurologické projevy (12 %),
- postižení kloubů (17 %),
- postižení srdce a oka.
Jednotlivé příznaky boreliózy se liší v závislosti od toho, jestli se jedná o čerstvou nákazu a klíště jste jen nedávno odstranili, nebo se jedná o chronickou infekci, která přetrvává už celé roky.
Počáteční (rané) stadium – stadium I: typickým a nezaměnitelným příznakem v tomto období je kožní vyrážka, tzv. erythema migrans. Je to červená skvrna na kůži, buď celá homogenně červená, nebo má ve středu centrální vyblednutí. Objevuje se většinou s odstupem několika dní až týdnů na místě, kde bylo přisáté klíště. Skvrna po určitém období sama zmizí. V některých případech se ale nemusí objevit vůbec.
Rané generalizované stadium – stadium II: v tomto období nastupují celkové příznaky onemocnění, které mohou připomínat běžnou virózu. Únava, bolesti svalů a kloubů mohou buď samy odeznít, nebo se u části pacientů začnou projevovat chronické těžkosti nejrůznějšího druhu:
≥ kožní příznaky se projeví jako přetrvávající erythema migrans, buď na stejném místě jako při prvním stadiu, nebo na jiném. (Vzácnějším chronickým kožním příznakem je tzv. lymfocytom – útvar velký 3 až 5 cm červené barvy s hladkým a lesklým povrchem.)
≥ neurologické příznaky se objevují 1 až 3 měsíce od infikování a projevují se jako tiky, mravenčení, škubání svalstva, poruchy citlivosti, závratě, poruchy srdečního rytmu, případně nadměrné pocení. Pokud se borelie dostanou do centrálního nervového systému, tak mohou vyvolat zánět mozku nebo mozkových blan. Tento zánět může probíhat jako akutní s teplotou, silnými bolestmi hlavy, ztuhnutím šíje a obrnami, ale mnohem častěji probíhá jako chronický se stejnými příznaky mírnějšího charakteru.
≥ muskuloskeletální příznaky se projevují bolestmi kloubů, svalů, páteře (hlavně krční). Borelie se díky svému spirálovitému tvaru dokážou usídlit v kloubní výstelce a způsobují tak záněty kloubů. Objeví se většinou zánět jednoho nebo několika kloubů (mono- nebo oligoartritida), přičemž nejčastěji jsou postiženy kolenní klouby.
≥ další projevy chronické infekce jsou oční poruchy (záněty rohovky, spojivek), záněty srdečního svalu a bušení srdce (arytmie).
Chronické stadium – stadium III: v tomto období se všechny výše popsané příznaky prohlubují a zhoršují, plus se k tomu přidávají bolestivé neuropatie, poruchy paměti, soustředění a orientace v prostoru. Stejně tak je typický i chronický únavový syndrom.
Diagnostika
V některých případech je klinický obraz velmi typický, což určitě ulehčuje stanovení diagnózy. Ve většině případů jsou ale příznaky nevýrazné, protože pacienti si často ani nevšimli bodnutí klíštětem a neměli ani žádné kožní příznaky.
Na stanovení diagnózy se používají dva typy vyšetření. Buď stanovíme přímo původce onemocnění (borelie) – to je tzv. přímá diagnostika, nebo pomocí speciálních metod stanovíme přítomnost protilátek v krvi – tzv. nepřímá diagnostika.
Nepřímou metodu představuje hledání důkazu o přítomnosti protilátek v krvi (sérologie). Dokázat je možné dva typy protilátek: protilátky typu IgM ukazují počáteční infekci (většinou stadium I nebo bez symptomů), zatímco protilátky typu IgG ukazují na rozvinutou infekci (stadium II a III) nebo déle překonávanou infekci, která může být kompletně vyléčená. Přítomnost protilátek v krvi ukazuje, že se imunitní systém vypořádává s boreliózou. Kromě krve je možné hledat protilátky i v mozkomíšním moku (likvoru). Přímou metodou hledáme důkaz původce onemocnění. Přímý důkaz je založený na tom, že se pokusíme přímo prokázat původce onemocnění ve vyšetřovaném biologickém materiálu (kožní vzorek, krev, moč, kloubní výpotek, likvor).
Terapie
Prokázaná infekce by měla být léčená antibiotiky. Obvyklá délka užívání antibiotik je 20 až 30 dní. Používá se doxycyklin, u postižení nervového systému a srdce ceftriaxon. Většinou je antibiotická terapie účinná, může se ale stát, že jsou bakterie uložené uvnitř buněk v jednotlivých tkáních a tehdy k nim antibiotika neproniknou. Je nutné, aby i po vyléčení byl zdravotní stav pacienta alespoň dva roky kontrolovaný u lékaře.
Preventivní opatření
Klíšťata se nacházejí téměř na celém území České republiky, proto je potřeba, abyste byli opatrní všude, kde přicházíte do kontaktu s přírodou, a to hlavně od jara do konce října. Nejvíce se vyskytují v trávě a porostech do výšky 50 cm od země. V našich zeměpisných šířkách je tedy neoddělitelnou součástí pobytu v přírodě používání vhodného oblečení, repelentů a kontrola kůže ihned po návratu z přírody. Pozornost věnujte hlavně vlasové části hlavy, krku, podpaží, hrudi, břichu, slabinám a nohám.
V případě, že si objevíte klíště, je nutné ho okamžitě odstranit a ránu dezinfikovat. Obyčejnou pinzetou, bez použití oleje nebo jiného nevhodného přípravku, krouživými pohyby klíště vytáhněte. Pokud si na to ale netroufáte nebo se vám podařilo vytáhnout jen část klíštěte, určitě vyhledejte lékařskou pomoc.
