Totální endoprotéza kloubu

Totální endoprotéza kloubu

Mnoho stavů, které postihují kloub, může vést k jeho poškození a způsobuje pacientovi bolest. Ve většině případů je bolest způsobená poškozením chrupavky, která pokrývá plochy kostí v místě kloubu, tzv. kloubní chrupavka, a to nejčastěji při artróze pokročilejšího stadia, zlomenině nebo jiném poškození kosti nebo chrupavky. Totální endoprotéza je jako poslední z terapeutických možností, pokud konzervativní a nechirurgické léčby nezabraly a nevedly k odstranění bolesti a celkovému zlepšení.

Nejčastěji vykonávané endoprotézy

Totální náhrada kloubu je výkon, při kterém je artroticky změněná nebo jinak poškozená část kloubu nahrazená umělou, kovovou nebo keramickou endoprotézou. Endoprotézy jsou navrženy tak, aby kopírovaly pohyby zdravého kloubu. Nejčastěji vykonávané jsou totální endoprotézy kyčelních a kolenních kloubů, je ale možné nahradit i jiný kloub, a to ramenní kloub, loket, zápěstí, klouby prstů a kotník.

Totální endoprotéza kyčelního kloubu

Endoprotézy kyčelního kloubu byly uvedené do běžné klinické praxe koncem šedesátých let minulého století a jejich základní princip i technika se výrazně změnily. Základem zůstává jamka vyrobená z vysokomolekulárního polyetylenu, pevně ukotvená do vyfrézovaného acetabula (jamky kyčelního kloubu), a stehenní šroub vyrobený z ušlechtilé slitiny nebo korozivzdorné ocele (může, ale nemusí být zacementovaný do lůžka v horní části stehenní kosti).

Totální endoprotézy kyčelního kloubu můžeme rozdělit podle typu ukotvení na:

  • cementované, kde jsou oba komponenty fixované kostním cementem,
  • necementované, kde jsou komponenty fixované bez cementové mezivrstvy,
  • hybridní, kde je každý komponent fixovaný jiným způsobem.

Indikacemi na totální endoprotézu jsou nejčastěji koxartrózy pokročilého stadia, posttraumatické artrózy, revmatoidní artritida, avaskulární nekróza hlavice nebo vývojová dysplázie kyčelního kloubu.

Nahrazení poškozeného kloubu (zdroj obr.: leehealth.org)

Nahrazení poškozeného kloubu (zdroj obr.: leehealth.org)

Totální endoprotéza kolenního kloubu

Začátky totálních endoprotéz kolene byly tzv. resekční artroplastiky, kdy se kosti resekovaly a mezi kloubní povrchy se vkládal lalok z kloubního pouzdra, kůže, svalová tkáň nebo tuk. Výsledky těchto operací nebyly dobré, docházelo k rozvoji nestability kloubu, omezení pohybu a návratu bolesti. Postupným rozvojem ovšem vznikla velká nabídka implantátů, které umožňují zvolit ke každému typu postižení adekvátní typ endoprotézy.

Totální endoprotéza kolenního kloubu se skládá z tibiální části, kdy je resekovaná část holenní kosti nahrazená implantátem, a z femorální části, kdy je nahrazená odstraněná část stehenní kosti v oblasti kloubu. Používají se různé implantáty (v závislosti na rozsahu poškození kolena), například implantáty s nízkým nebo vysokým stupněm vnitřní stability, implantáty s plnou vnitřní stabilitou (v onkologických indikacích).

Mezi indikace patří nejčastěji gonartróza, dále revmatická onemocnění (například revmatoidní artritida, Bechtěrevova nemoc), výrazná deformita spojená se subjektivními problémy pacienta, systémová onemocnění (například dna, aseptické nekrózy, vrozené vady).

Náhrada kolenního kloubu (zdroj obr.: researchgate.net)

Náhrada kolenního kloubu (zdroj obr.: researchgate.net)

Endoprotézy ramenního kloubu

K dispozici je zde mnoho implantátů, které je možné rozdělit na:

  • cervikokapitální – náhrada hlavice a krčku ramenní kosti
  • a totální endoprotézy – i s glenoidálním komponentem (glenoid = miskovitá část vnější strany lopatky, do které hlavice zapadá).

Dále je možné endoprotézy rozdělit na kovové, plastové, keramické (nebo jejich kombinace).

Indikace nejsou tak časté, protože klouby na horní končetině nejsou staticky zatěžované a jsou degenerativním procesem postižené méně než klouby na dolní končetině. Dalším důvodem je fakt, že hodně tříštivých zlomenin horní části ramenní kosti je poměrně úspěšně léčených konzervativně nebo operační rekonstrukcí.

Hlavním důvodem implantace endoprotézy je odstranění bolesti, zlepšení hybnosti a u nádorů náhrada defektu po odstranění nádorové tkáně. Indikacemi pro totální endoprotézu ramene je artróza, stavy po zlomeninách (např. špatně zahojené zlomeniny), revmatoidní artritida, stavy po neúspěšných rekonstrukčních operacích a degenerativní postižení ramene při systémových onemocněních.

Endoprotéza ramenního kloubu

Endoprotéza ramenního kloubu (zdroj: exac.com)

Možné komplikace spojené s totální endoprotézou kloubu

Existuje celá řada komplikací, celkových a místních, daných lokalitou, rozsahem a charakterem výkonu. Nejzávažnější je smrt v souvislosti s operačním výkonem, v praxi je nejčastější komplikací bolest, která vzniká z různých příčin – uvolnění, infekce, únavová zlomenina, nádor a jiné. Dalšími komplikacemi jsou luxace (vykloubení) endoprotézy, periprotetické zlomeniny (zlomeniny v oblasti náhrady) nebo nervová obrna.

Rekonvalescence po náhradě

Rekonvalescence a rehabilitace probíhají u každého pacienta odlišně. Všeobecně je snahou docílit, aby pacient používal „nový” kloub v co nejkratší době od operace. V množství případů se během rekonvalescence vyskytuje bolest v oblasti nahrazeného kloubu, protože okolní svaly jsou oslabené z inaktivity, tělo si zvyká na nový kloub a tkáně se postupně hojí. Bolest by měla ustát v průběhu několika měsíců.

Použitá literatura: Dungl, P. a kol.: Ortopedie. Grada, 2005


Líbil se Vám tento článek? Podělte se o něj!

Print Friendly

Mohlo by Vás také zajímat