Kyčelní kloub je jeden z největších kloubů v lidském těle. Navzdory jeho velikosti ale není nezničitelný. S věkem a opotřebováním se chrupavka postupně odírá a mizne. Také svaly a šlachy v okolí kloubu mohou být přetížené a poškozené. Tyto a mnoho dalších stavů způsobují problémy s kyčelním kloubem. Jaká onemocnění nejčastěji postihují kyčelní kloub? Jaké mají onemocnění příznaky?
Z čeho se skládá kyčelní kloub
Kyčelní kloub je jedním z největších kloubů v lidském těle. Má dvě velmi důležité funkce — drží tělo vzpřímené a umožňuje pohyb. Tvoří ho hlavice kosti stehenní a jamka v pánevní kosti (jamka kyčelního kloubu), tzv. acetabulum. Dotýkající se plochy jsou pokryté chrupavkou, která umožňuje bezproblémový pohyb.
Kloub je krytý pouzdrem, které má mnoho úloh. Jednou z nich je tvorba mazu — synoviální tekutina produkovaná synoviální membránou, vnitřní vrstvou pouzdra, která vystýlá celý vnitřek kloubu s výjimkou chrupavkových styčných ploch. Kloubní maz snižuje tření a má význam ve výživě chrupavky. Celé pouzdro je obklopené vazy, ligamenty, které zesilňují a zvyšují stabilitu kloubu.
Příznaky při problému s kyčelním kloubem
S věkem a opotřebováním se chrupavka postupné odírá a mizne, nebo se může úplně zničit. Také svaly a šlachy v okolí kloubu mohou být přetížené a poškozené. Tyto a mnoho dalších stavů způsobují problémy s kyčelním kloubem, které se mohou projevit:
- bolestí v kloubu, obvykle pociťovanou ve slabinách,
- bolestí stehna nebo kolene,
- zvýšenou bolestí při pokusu postavit se na poškozenou končetinu,
- pokulháváním,
- omezením hybnosti končetiny,
- strnulostí, tuhostí svalů.
Někdy může bolest z jiných částí těla, například ze zad (problém s páteří) nebo z třísla, „vystřelovat” do oblasti kyčelního kloubu a tím vytvářet dojem, že jde o problém s kyčelním kloubem.
Nejčastější problémy a onemocnění postihující kyčelní kloub
Osteoartróza
Artróza kyčelního kloubu patří mezi nejčastější onemocnění. Typicky je spojená s degenerativním postižením kloubní chrupavky a změnami kostí tvořících spojení kloubu. Chrupavka křehne, vznikají trhliny a postupně se obnažuje samotný povrch kostí. Některé části chrupavky se mohou odtrhnout a plavat v synoviální tekutině uvnitř kloubu a mohou vést ke vzniku zánětu. Úbytek chrupavky je doprovázený tvorbou kostních výrůstků, případně přítomností kostních cyst (cysta = dutý, patologický útvar, ohraničený od okolní tkáně vlastní epiteliální výstelkou). Postižené bývá také pouzdro, vazy a svaly v okolí kloubu.
Artróza vzniká jako důsledek souhrnu více okolností. Mezi známé rizikové faktory patří genetická predispozice, chronické přetěžování kloubu, obezita, věk, vývojové vady, závažné poranění kloubu. Mezi typické příznaky patří chronická bolest, která se zhoršuje při zátěži, může být vázaná na změny počasí. Mnoho pacientů zažívá období zvláště silných, ostrých a těžce zvládnutelných bolestí. Později dochází k omezení pohybu, objevuje se otok, s rozvojem artrózy může vzniknout nestabilita kloubu. Příznakem pokročilejších stupňů je kulhání a narušení stereotypu chůze.
Diagnostika je založená na subjektivních problémech pacienta, fyzikálním vyšetření a zobrazovacích metodách, a to zhotovením RTG snímku, případně vyšetřením magnetickou rezonancí.
Léčba artrózy by měla být „šitá na míru” a vycházet z potřeb a možností pacienta. Pacientům se doporučuje redukce váhy v kombinaci s pravidelným cvičením. Podle stupně artrózy se na odlehčení postiženého kyčelního kloubu používají vnější pomůcky ve formě vycházkové hole, francouzských nebo podpažních berlí. Hlavním cílem léčby je zmírnění nebo úplné odstranění bolesti. Farmakologicky se používají celkově podávané léky i lokální přípravky v podobě gelů a mastí obsahujících protizánětlivé a analgeticky působící látky. U pokročilých artróz kyčelního kloubu je možná implantace umělého kloubu. Po každé operaci by měla následovat rehabilitace a pravidelné kontroly.
Zlomenina stehenní kosti
Zlomeniny jsou mnohem častější u starších lidí, protože věkem kosti slábnou a křehnou, a tak jsou náchylnější na poškození. Nejčastějším mechanismem vzniku je pád a typickým místem zlomeniny je krček stehenní kosti. Kromě bolesti a omezení pohybu se projevuje zkrácením a vnější rotací končetiny.
Diagnózu si potvrdíme zhotovením RTG snímku. Způsob léčení je individuální a závislý na věku a celkovém stavu poraněného. U velmi starých lidí a lidí s množstvím jiných nemocí se odlomená hlavice odstraní a je nahrazená tzv. cervikokapitální endoprotézou, u biologicky mladých a před úrazem fyzicky aktivních jedinců je celý kyčelní kloub nahrazený tzv. totální endoprotézou. U mladých lidí může být řešením osteosyntéza pomocí tahových šroubů nebo tzv. dynamic hip screw (dynamický kyčelní šroub).
Vývojová dysplázie kyčelního kloubu
Termín dysplázie označuje vývojovou poruchu všech součástí kloubu — stehenní kosti, acetabula i kloubního pouzdra. Jde o spojité spektrum morfologických (tvarových) a funkčních poruch kloubu — od volnějšího kyčelního kloubu přes různé stupně neúplných vykloubení až po úplné vykloubení.
Onemocnění je možné diagnostikovat krátce po narození pomocí ultrazvuku, tzv. trojitým sítem. Z fyzikálního vyšetření zjistíme rozsah pohybu v kloubu, sledujeme přítomnost repozičních znamení (lupnutí). U chodících dětí a dospělých se onemocnění projeví kulháním způsobeným oslabenou funkcí odtahovače kyčelního kloubu. Léčbu začínáme okamžitě, u novorozenců se používá modifikovaná Frejkova peřinka, Wágnerovy punčošky, u starších dětí Pavlíkovy třmeny. Při neúspěchu je poslední možností operační náprava, často spojená s osteotomií (přetětí kosti).
Perthesova nemoc
Jde o onemocnění s dosud neznámou příčinou, způsobené poruchou prokrvení hlavice stehenní kosti, dochází k jejímu postupnému odumřetí a změně tvaru. Postihuje převážně chlapce ve věku 3 až 8 let. Průběh je velmi individuální, prvním příznakem bývá nejčastěji kulhání, omezení hybnosti a později bolesti, lokalizované v třísle, na přední části kloubu nebo v oblasti kolene. Perthesova nemoc se ve většině případů řeší operačně osteotomií.
Avaskulární nekróza hlavice
Avaskulární nekróza, tedy odumřetí hlavice postihuje typicky muže ve věku 20 až 50 let a jde o subakutní probíhající onemocnění, které se projevuje silnými bolestmi v třísle, omezením pohybu a poruchami funkce kloubu. Neléčená symptomatická nekróza často dospěje až do kolapsu hlavice, který nastartuje rozvoj artrózy. Při podezření je indikovaná magnetická rezonance, která dokáže zobrazit i časné známky odumřetí hlavice. V předkolapsovém stadiu jsou v rámci terapie možné dekompresní návrty nekrotických oblastí nebo návrty s vyplněním defektů zdravou kostí, případné biocementem. Pokročilá stadia se léčí implantací kloubní náhrady.
Prevence vzniku problému kyčelního kloubu:
- snažit se dosáhnout správné váhy,
- vybírat sporty, kde nedochází k příliš velkému zatěžování kloubů, např. plavání, cyklistika, dlouhé procházky,
- zpevnit svaly kolem kloubu mírnou a pravidelnou aktivitou,
- dbát ve svém jídelníčku na vitaminy, hlavně vitamin C, který podporuje tvorbu kolagenu a má také protizánětlivé účinky,
- pít hodně tekutin — kromě jiného, kyselina hyaluronová, která je hlavní složkou synoviální tekutiny, potřebuje vodu pro své plnohodnotné a správné fungování.
Zdroj informací: Jiří Gallo a kolektiv: Ortopedie pro studenty lékařských a zdravotnických fakult, 2011; zdroj titul. obr.: bonesmart.org;
