Obezita se vyskytovala u dobře situovaných osob už ve starověku, ale až na přelomu 19. a 20. století o ní můžeme mluvit jako o zdravotním problému. Od konce 20. století dochází k obrovskému nárůstu lidí jak s nadváhou, tak s obezitou. Poslední studie odhadují podíl lidí s nadváhou až na 34 % a s obezitou na 21 %, což je dohromady více než polovina populace!
Typ jablko a hruška
Obezita je definovaná jako nadměrné množství tuku v organismu. Podíl tuku v organismu je u žen přibližně 30 % a u mužů do 20 %. Přesné stanovení tuku může být v klinické praxi velmi náročné. Pro diagnostiku a klasifikaci obezity je dnes celosvětově používaný tzv. body mass index (BMI) – index tělesné hmotnosti. Vypočítáme ho jako podíl tělesné hmotnosti v kilogramech a výšky v m² (kg/výška v m²). Jako normální rozmezí byly stanovené hodnoty BMI od 18,5 do 24,9 kg/m². Zároveň platí:
- BMI menší než 18,5 = podvýživa, typické hlavně pro lidi s anorexií nebo bulimií,
- BMI 25 – 29,9 = nadváha, lehce zvýšené zdravotní riziko,
- BMI 30 – 34,5 = obezita I. stupně, středně vysoké zdravotní riziko,
- BMI 35 – 39,9 = obezita II. stupně, vysoké zdravotní riziko,
- BMI vyšší než 40 = obezita III. stupně, velmi vysoké zdravotní riziko.
Riziko zdravotních komplikací ovšem nezávisí na celkovém množství tuku v organismu, ale především na množství tzv. viscerálního tuku (abdominálního) – břišního tuku. Na základě rozložení tukové tkáně poznáme dva základní typy postavy: typ „jablko” a typ „hruška”.
Typ „jablko” je charakterizovaný tzv. centrální (abdominální) obezitou a tuk se mu tedy ukládá především v oblasti břicha.
Typ „hruška” je charakterizovaný ukládáním podkožního tuku, a to do oblasti boků, stehen a zadku.
Právě tuk ukládaný v oblasti břicha je spojený s vyšším rizikem vzniku metabolických onemocnění, a proto pro diagnostiku obezity používáme i hodnotu obvodu pásu, která by u žen neměla překročit hranici 88 cm a u mužů 102 cm.
Co je příčinou obezity?
Obezita je typické multifaktoriální onemocnění a u většiny pacientů vzniká jako kombinace genetické predispozice a vlivu vnějších faktorů, takže nevhodné stravování a nízká pohybová aktivita. Část případů obezity může souviset i s užíváním některých léků, jako jsou hlavně psychofarmaka a kortikoidy.
Jaké jsou komplikace obezity?
Nekomplikovaná nadváha je ve většině případů jen estetickým problémem. Vážnější zdravotní komplikace spojené s obezitou se začínají projevovat obvykle ve věku 45 – 50 let.
Obezita přispívá hlavně k vysokému krevnímu tlaku a kardiovaskulárním onemocněním, cukrovce, zvýšenému riziku cévní mozkové příhody nebo infarktu. Druhou skupinou jsou mechanické komplikace, kam zařazujeme bolesti zad a vznik osteoartrózy. Nadbytečná kila vyvíjejí tlak a nepřiměřenou zátěž na klouby, v čehož důsledku dochází k rychlejšímu opotřebování chrupavky, která postupně ztrácí svou pružnost a pevnost. Riziko vzniku artrózy kolene je u obézních až 4x vyšší než u lidí s přiměřenou váhou. Nejčastěji trpí hlavně nosné klouby – kyčelní, kolenní a spodní část zad.
Stejně tak je bohužel zvýšené riziko karcinomu tlustého střeva, gynekologických nádorů, neplodnosti a vzniku depresivního syndromu.
Léčba obezity
Základem léčby obezity je určitě kombinace redukční diety a zvýšené fyzické aktivity. Za doplňkovou léčbu můžeme považovat psychoterapii, farmakoterapii a chirurgický zásah.
Dieta
Jednou z nejdůležitějších věcí je, aby pacient, který se rozhodne hubnout, pochopil, že nejde o žádnou formu hladovění a trýznění svého vlastního těla. Správná redukční dieta by měla být nastavená speciálně pro každého pacienta osobně! Musí vycházet z dosavadních stravovacích zvyklostí (které potraviny má rád, jaký je jeho denní pracovní a stravovací režim) a, samozřejmě, dobře stanovený stravovací plán musí být doplněný přiměřenou a dostatečnou fyzickou aktivitou.
Dodržování samotné redukční diety bez cvičení určitě nestačí, protože to vede obvykle k adaptaci organismu na nízký energetický příjem a dochází k tomu, že naše tělo postupně přestane hubnout, i když poctivě dodržujeme redukční dietu. Jednoznačně dáváme přednost mírnému a dlouhodobému dietnímu omezení před razantními dietami, které i tak většina z nás nikdy nevydrží.
Jak správně cvičit?
Zásadní je pravidelnost a dlouhodobá udržitelnost. Za dostatečnou frekvenci považujeme 3x až 4x týdně v trvání 50 až 60 minut. Záleží to ale také od dané fyzické kondice. Proto je pro méně zdatné vhodné začít s kratšími aktivitami a postupně si čas prodlužovat. Co se týče intenzity zátěže, je známé, že tuk se metabolizuje při nižších intenzitách a cukry při vyšších. Ovšem čím nižší je intenzita cvičení, tím delší čas je potřebný na to, aby bylo cvičení dostatečně efektivní.
Doporučovaná úroveň zátěže je 60 až 75 % maximální tepové frekvence, kterou si jednoduše vypočítáme, když od hodnoty 220 odpočítáme náš věk (takže pro osobu ve věku 50 let bude nejvhodnější tepová frekvence, kdy spálí dostatečné množství tuku, 170 tepů za minutu). Je potřeba mít na paměti, že vzorec je jen orientační a nezohledňuje individuální specifika jednotlivců. Proto je vhodné začít cvičit pod dohledem odborníka, který dokáže stanovit, jaké cvičení a zátěž jsou pro nás nejvhodnější.
Při obézních pacientech musí být respektovaná i zdravotní omezení (krevní tlak, cukrovka, poškození pohybového aparátu), kdy se pohybová aktivita individuálně přizpůsobuje.
Vhodné typy aktivit:
- plavání a cvičení ve vodě – kde se zapojují všechny svalové skupiny, a to bez zatížení páteře a nosných kloubů,
- turistika a chůze v rychlejším tempu,
- jízda na kole v přírodě nebo na stacionárním kole doma,
- cvičení s hudbou pod vedením trenéra – pozor na vhodnou intenzitu s ohledem na kondici (nejlepší speciální cvičení pro obézní),
- lehké posilovací cvičení (stačí s vlastní váhou těla), které podporují vznik aktivní svalové hmoty, a tím v konečném důsledku urychlují metabolismus a podporují spalování.
Nejčastější důvod, proč se obézní člověk nedopracuje k vysněným výsledkům, je, že očekává rychlý pokles hmotnosti v krátkém časovém úseku. Při stanovování jídelníčku je důležité dbát na to, abychom si nesprávně nastavenou stravou nebo cvičením nezpůsobili negativní zážitek, pro který se rozhodneme ukončit nebo přerušit nastavený režim. Pamatujme na to, že s obezitou a nadváhou se dá začít „bojovat” v každé fázi.
Zdroj informací: Češka, R. a kol.: INTERNA, 2. aktualizované vydání, 2015
